Zdravím Nepřihlášený host!

Charakteristika

Charakteristika je slohový útvar, kterým vystihujeme povahu člověka nebo skupiny, popř. zvířete, věci apod. Nezachycuje jen znaky vnější, ale i vnitřní, duševní vlastnosti, temperament, zájmy, nadání, schopnosti, povahové vlastnosti, vztah k lidem apod.

Vlastnosti můžeme pojmenovávat přímo (přímá charakteristika) nebo nepřímo (nepřímá charakteristika).

Podstatnou složkou charakteristiky jsou hodnotící pojmenování vlastností dané osoby, podává převážně charakteristiku přímou. Hodnocení většinou nedokládá vyprávěním případů toho, jak se uvedené vlastnosti projevily. Tím se vyznačuje charakteristika nepřímá, rozvinutá. Setkáváme se s ní v umělecké próze, v recenzích, v publicistických textech. Podle svého cíle charakteristika postihuje výstižným pojmenováním a stručným vyprávěním,

- jak člověk reaguje na různé podněty (jeho temperament)

- jaký má vztah k lidem a ke kolektivnímu životu, jak se ve společnosti chová

- jeho zájmy a schopnosti, zda má jasný reálný životní cíl ap.

- vztah k práci, chování v pracovním procesu

- popis zevnějšku má povahu charakteristiky tehdy, jestliže se v zevnějšku projevují psychické vlastnosti, např. v ošacení, pečlivost, skromnost, nedbalost.

V rozvinuté charakteristice se často dává přednost větám před větnými členy… ze zájmu o zoologii // ... proto, že se zajímá o zoologii.

V rozvinuté char. několikanásobné členy bývají citově zabarveny a mají důrazovou funkci.

Hodnotící hlediska mohou být podkladem také kompozice rozvinuté charakteristiky. Některá lze v kompozici textu spojit, např. charakteristiku zájmů s charakteristikou nadání, char. vztahu k lidem, vztahu k přírodě, rodišti.