Předložky (prepozice) jsou slova, která vyjadřují podobné bližší okolnosti jako příslovce, ale teprve ve spojení se jmény, jejichž pád řídí. Teprve v těchto pádech předložkových uplatňují svůj význam slovní a vyjadřují vztahy mluvnické.

-         ve větě bývají součástí příslovečného určení, řidčeji předmětu, přívlastku nebo doplňku (v bitvě, do lesa, na květiny, pro vlast)

Dělení předložek

1.      vlastní – původní    (v, do, s, pro, k, bez, proti, ...)

2.      nevlastní (jsou zároveň i jiným slovním druhem – příslovcem nebo  podst. jm. (kolem, blízko, místo, pomocí, prostřednictvím, vedle)