Zdravím Nepřihlášený host!

Věta jednoduchá

Věta - celek slov mluvnicky spojených, slovní vyjádření myšlenky, jednotka sdělení - má stránku

a) významovou = je významově ucelena

b) mluvnickou = soustava vztahů mezi větnými členy

c) zvukovou = uzavřený zvukový celek

d) grafickou = začíná velkým písmenem, končí interpunkčním znaménkem

Syntax nauka o větě.

Věta jednoduchá

= jednoduchý větný celek vyjadřující jednu myšlenku

Část - podmětovou - podmět + jeho rozvíjející větné členy

        - přísudkovou - přísudek + jeho rozvíjející vět. členy

Dělení vět jednoduchých

A) podle členitosti:

1. dvojčlenné - obsahují část podmětovou i přísudkovou, můžeme určit podmět i přísudek a patří sem i věty s podmětem nevyjádřeným:

např. Slunce hřeje. Píšu dopis.

2. jednočlenné – nemají část podmětovou a přísudkovou, obsah věty je vyjádřen jedním základním větným členem, který může být holý nebo rozvinutý.

                        - věty slovesné, jen citoslovce, nápisy, nadpisy, názvy, pozdravy, oslovení, pokyny, povely, tělesné pocity, duševní stavy, přírodní jevy,

a)      slovesné - Sněží. Bolí mě v krku. Je slyšet hudbu.

b)      jmenné - Ředitelna, Nouzový východ, Psohlavci

c)      infinitivní - Sedět. Odbočit vlevo.

d)      příslovečné - Vpřed! Pozor! Dobře!

e)      citoslovečné - Ach. Br! Pst! Nate!

B) podle postoje mluvčího:

1.  oznamovací- předávají informaci posluchači nebo čtenáři

2.  tázací

a)      zjišťovací - zjišťují správnost nebo nesprávnost informací (ano – ne)

b)      vylučovací - uvádějí několik možností ( ... nebo ...)

c)      doplňovací - žádají o doplnění informace (Kdo mi poradí?)

      3.   žádací

a)      rozkazovací - vyjadřují příkaz nebo zákaz, pokyn, prosbu ... Pomoz mi! Nechoď sem!

b)      přací - vyjadřují přání, ale nikdo se neoslovuje Kéž bych ... ! AŤ ... ! Nechť ... !

  4. zvolací - jde o věty oznamovací nebo tázací, které mají silné citové zabarvení,   za větou se píše vykřičník. Jakou ty máš smůlu! Dáš už konečně pokoj!