- 1 Čestina - národní jazyk, diferenciace
- 2 Indoevropské jazyky
- 3 Národní jazyk, diferenciace češtiny
- 4 Věta jednoduchá
- 5 Větné členy
- 6 Druhy souvětí
- 7 Souvětí souřadné
- 8 Druhy vedlejších vět
- 9 Přísudek
- 10 Podmět
- 11 Přívlastek
- 12 Předmět
- 13 Příslovečné určení
- 14 Doplněk
- 15 Tvoření slov
- 16 Synonyma, homonyma, antonyma
- 17 Zásady spisovné výslovnosti
Český jazyk - přehled k maturitě
3 Národní jazyk, diferenciace češtiny
Národní jazyk, diferenciace češtiny
Národní jazyk ( mateřština)
- jazyk, který nás spojuje s národním kolektivem, v němž žijeme - jednotící znak = sjednocuje národ
- někdy není jen jazykem jednoho národa (např. němčina - Německo, Švýcarsko a Rakousko, francouzština - Francie, Belgie, část Kanady a Švýcarska)
- historický jev, který se ve společnosti vyvíjí a hlavně se obměňuje a mění slovní zásoba.
Slovní zásoba
- odráží všechny změny ve společnosti, vyvíjí se - archaismy jsou nahrazovány novými výrazy. Není to útvar jednolitý, ale mnohovrstevný.
Spisovný jazyk
- reprezentativní útvar národního jazyka
- používá se u státních a jiných dokumentů, vědeckých a úředních spisů, literární tvorby a je to jednací jazyk oficiálních zasedání.
- za spisovný jazyk je považován ten jazyk, kterým mluví většina národa - vznikl na základě nářečí
- u nás je za spisovný jazyk považováno středočeské nářečí
Nářečí
- jazyk určité uzavřené oblasti
Diferenciace češtiny :
1. územní - během svého vývoje se spisovný jazyk od svého východiska vzdálil a určité oblasti užívají nářečí.
- většina území užívá obecné češtiny = má hovorovou (mluvenou) podobu
- nářeční rozdíly přibývají od centra Čech k okrajovým oblastem , kde je nářečí největší (okrajové oblasti - Chodsko, Podkrkonoší , Doublevsko)
- Morava - nářečí (Moravské Slovácko -východní Morava, Hanácko, Slezsko)
Nářečí se pomalu stahuje, dochází k nadnářečí tzv. interdialektu ( interdialekt = prolínání nářečí v jednotlivých oblastech).
Čeština patří k jazykům s menším nářečním rozrůzněním, tzn. rozdíly mezi nářečími nejsou
takové, aniž bychom si nerozuměli (například oproti nářečí německému.)
2. sociální - cílem je vyjádřit solidaritu příslušné skupiny, aby ostatní nerozuměli
a) profesní mluva - mluva různých povolání (herců, horníků, zedníků)
b) slang - mluva zájmových skupin (myslivecký, studentský ...)
c) argot - mluva deklasovaných společenských vrstev. Deklasovaný - vyhoštěný z určité společenské třídy (vězeň, zloděj, ...) - je to nejvyvinutější nářečí (např. peníze = chechtáky)
- některá slova přešla do obecné češtiny (prachy, špicl, prkenice ...)