Středoškolská filosofie - RENESANCE až BAROKO - KNIHA
Britský empirismus
- empirikové staví svou filosofii na empirii = zkušenosti
- jsou to současníci Alžběty I. a Shakespeara
- na empirismus navazuje pozitivismus
Francis Bacon (16. - 17. st.)
- dílo Nové organum = nový nástroj (podobné slovo "Organon" byl souhrnný pojem pro Aristotelovy logické spisy, Baconovi šlo o obnovu věd od základu, proto použil přívlastek Nové ....... Celkově Aristotela neuznával, protože dle Bacona dělal závěry ještě předtím, než věci ověřil apod.
1) EXPERIMENTY A INDUKCE - Vědu chtěl obrátit k novému typickým novověkým způsobem - skrze novou vědu, která bude používat ověřování skrze experimenty a indukci (=metoda dokazování, kterou používají i další empirikové či senzualisté v této době), dospějeme k tomu, že ovládneme přírodu. Člověk bude jejím králem! (Typické pro renesanci...)
Bacon je otcem experimentální vědy!
2) TEORIE IDOLŮ (klamy, bludy, které způsobují naše nedokonalé smysly, těm lze předejít pouze přesnými experimenty)
4 druhy těchto idolů
2.1 Idoly rodu - Člověk věří tomu, co chce považovat za pravdivé… Projevuje se pak ANTROPOMORFISMUS =přenesení lidských vlastností např. na přírodu, člověk chce pravdu vidět dle své přirozenosti, dle svých vlastností.
2.2 Idoly jeskyně - Specifická výchova, styk s určitými lidmi, osobní záliby,… mohou být také idoly – někdy totiž dostanou člověka do pozice, že se na svět dívá jakoby z úzkého otvoru své jeskyně (své rodiny, svých každodenností,...). Člověk pak má smysl pro různé věci – někdo pro starožitnosti, někdo pro moderní věci.
2.3 Idoly tržiště
a) Z nevhodného výběru slov nebo b) nevhodného soužití lidí vzniká „dohadování“ jako na tržišti, k nespočetným sporům o pouhá slovíčka. NavrhL tedy pro vědu, aby se vždy učinila před výzkumem SÉMANTICKÁ ANALÝZA VÝRAZŮ (=významová analýza, aby se daným pojmům dobře rozumělo, jakási předem jasná definice pojmů, kterých se bude používat).
2.4 Idoly divadla - Pozor na zdání skutečného – přirovnal to k divadlu – kde se přesouváme do zdánlivé skutečnosti.
Bacon je autorem posmrtně vydané utopie Nová Atlantida (opět neuskutečnitelná představa o fungování státu)
Bacon je také vynikající prozaik - Eseje
Thomas Hobbes (16. - 17. st.)
- ovlivněn významně R. Descartesem – k jeho Meditacím napsal cenné kritické poznámky, korespondovali si
- dílo Leviathan
název pochází z Bible, kde se jím míní jakýsi obrovitý vodní had, velryba – resp. démonický netvor. Toto označení použil pro stát, který je jakýmsi „umělým člověkem.“ Silně proticírkevní.
1) SMYSLY, tedy SENZUALISMUS
"Nic není v mysli, co dříve neprošlo smysly." Tedy vše poznáváme jen na základě smyslové zkušenosti. Směr, který opírá poznání o smysly, se nazývá senzualismus.
2) SPOLEČENSKÁ SMLOUVA
Lidé touží po míru, bezpečí, spravedlnosti – ve svém zájmu se lidé dohodnou na společenské smlouvě, v níž se každý vzdá části svých přirozených práv a části své svobody.
Smlouvu lze udržet jen s obtížemi, protože neexistují žádné záruky ani sankce, může být porušena.
Je nutné vybudovat veřejnou moc, aby mohla plnění společenské smlouvy vynutit. Takovou mocí je stát. Hobbesův Leviathan.
U Hobbese jde zcela jednoznačně o obhajobu absolutního stát řízený absolutním panovníkem. Tomuto státu lidé předávají všechna svá práva a kompetence. Je třeba obětovat svobodu a společně se podrobit svrchované moci státu, ten se pak postará o život v míru a bezpečí.
Další teoretici společenské smlouvy: John Locke a Jean Jacques Rousseau
Hobbesova teorie je etatistická (etatismus = přehnané přeceňování role státu)
John Locke (17. - poč. 18. st.)
- velký zájem o experimenty a experimentální vědu (lidé doslova omdlévali, když spatřili např. mouchu pod mikroskopem v nepředstavitelné velikosti apod.), stejně jako Bacon se věnoval vytvářením metod věd
- co je paradoxní, byl až patologicky šetřivý, dokonce obchodoval i s otroky
dílo: Esej o lidském rozumu, Esej o toleranci
1) TEORIE POZNÁNÍ, IDEJE
hlavní pole Lockovy filosofie = teorie poznání (zkoumal pravdivost, ověřitelnost, hranice lidského poznání)
Pozor: předmětem filosofie Locka jsou IDEJE (což je zcela jiný pojem než u Platóna), JSOU TO OBJEKTY NAŠEHO ROZUMU, KDYŽ ČLOVĚK MYSLÍ (dalo by se říci, že jsou to představy).
OBR.
U Locka tedy nejsou bezprostředním předmětem našeho poznání předměty kolem nás, ale naše vlastní ideje. Locke oproti Descartovi neuznává vrozené ideje. Vše je až výsledkem životní zkušenosti. Na svět přicházíme jako "nepopsaný bílý list", na který naše zkušenost teprve potom (aposteriorně) něco zapisuje. Stoikové tomu říkali TABULA RASA, Aristoteles rovněž přirovnával rozum k nepopsané desce.
(apriori = předem, aposteriori = potom)
2) SMYSLY a INTUICE
Locke klade při nabývání zkušeností důraz na SMYSLY, i u něj platí: "Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech."
Rovněž uznává INTUITIVNÍ POZNÁNÍ
3) TYPY IDEJÍ
- JEDNODUCHÉ
- SLOŽENÉ (vznikají složitými myšlenkovými operacemi)
- VŠEOBECNÉ (máme skupinu lidí - u nich si odmyslíme jejich specifické vlastnosti, ponecháme to, co mají společné, a získáme tak všeobecnou ideu "člověka")
Tyto ideje existují jen jako jména... Pokud toto Locke tvrdí, pak je realistou, nebo nominalistou? .................................................
Ideje mají také své kvality:
- PRVOTNÍ (tuhost, tvar, pohyb)
- DRUHOTNÉ (to jsou schopnosti věcí vyvolat v nás smyslové zážitky - barvy, zvuky, chutě)
Závěr: Když se díváme do slunce, vidíme fialové, červené skvrny - to jsou druhotné kvality (nejde o vlastnosti slunce, ale o druhotné kvality, které jsou záležitostí našeho poznávání)
4) TYPY ZKUŠENOSTÍ
SENSACE = vnější zkušenosti
REFLEXE = vnitřní zkušenosti (duševní činnost, představy)
5) POLITOLOGIE
Formuloval zásady moderního liberalismu: "Nikdo nemá poškozovat druhé v jeho životě, zdraví, svobodě a majetku."
George Berkeley (17. - 18. st.)
DÍLO:
spis Pojednání o základech lidského poznání
Nová teorie vidění (prostor je jen naší sujektivní představou)
Tři dialogy mezi Hylasem a Filonúsem – Filonús je Milovník rozumu, Hylas je Hmotař (který brání materialismus)
- Berkeley je známý pocitem nereálnosti materiálního světa
- byl biskupem, chtěl na víru obracet Indiány
1) BERKELEY REAGUJE NA LOCKA
Žádná materiální substance (=základ) neexistuje. Prvotní kvality jsou stejně subjektivní jako druhotné. Oboje existují jen v naší mysli. Hutnost nějakého tělesa poznávám tak, že při hmatovém doteku pociťuji odpor. Takto se o primárních kvalitách dovíme zase jen prostřednictvím subjektivních kvalit sekundárních.
2) BÝT ZNAMENÁ BÝT VNÍMÁN
Existuje-li barva nebo tvar, znamená to, že jsou vnímány zrakem nebo hmatem, existuje-li zvuk, znamená to, že je slyšen, existuje-li vůně, znamená to, že ji vnímáme čichem. A to, čemu říkáme tělesa, věci, to jsou kombinace našich počitků, kolekce našich idejí.
|
Odtud plyne závěr: Býti jest býti vnímán. Tedy: aby něco existovalo, musí to být vnímáno. Hegel tento princip pojmenoval jako subjektivní idealismus. |
Pokud nějaký předmět přeci najdeme, že jej nevnímá ani jeden člověk, tak jej vnímá Bůh! Bůh existenci věcí udržuje svým vnímáním.
3) SOLIPSISMUS (solé a psyché)
Z věty Býti jest býti vnímán plyne solipsistický důsledek: Jestli jsou všechny věci jen kombinacemi mých počitků a vlastně celý svět jen mou představou – reálně existuji jen já sám! (solipsismus je složené slovo z „jediný“ a „sám“)
David Hume (18. st.)
1) DOJMY a IDEJE
To, co člověk poznává, je ze sensace a z reflexe (vychází z Locka) – jsou to buď DOJMY, nebo IDEJE
DOJMY (IMPRESE) = jsou bezprostřední vjemy (teď a tady), živé a dokonalé
IDEJE = vzpomínky na dojmy, bledé dojmy
Rozdíl je v živosti a intenzitě, není žádná idea, která by neměla svůj původ v impresi! Jsou propojené - tedy nemůžeme myslet o ničem, co jsme nezažili vnějšími nebo vnitřními smysly.
2) ASOCIAČNÍ ZÁKONY
Příčina a účinek je prvním z principů, podle nichž se sdružují naše představy. K němu Hume připojuje ještě další dvě zásady, jak se sdružují (asociují) naše představy – dle podobnosti a dle shody místa a času. Jinak vyjádřeno:
IDEJE se sdružují dle asociačních zákonů:
1) potkávám 3x týdně nějakého člověka s jiným člověkem, jeden den potkám samotného – a okamžitě se mi vybaví ten druhý
2) idea černé – asociuje se hned idea bílé barvy
3) když nebijí hodiny, tak si hned řeknu, proč nebijí – jinak se nad tím nepozastavím
Psychologie asociační zákony rozvinula.
3) NEBEZPEČÍ ZVYKU!! NUTNOST SKEPTICISMU
Stálé opakování jistých spojitostí nás vede k tomu, že jsme si zvykli očekávat, že po určitém faktu bude následovat jiný fakt. Tato pravidelnost ale nezakládá bezvýjimečnost, ale jen pravděpodobnost. Když rozbiji 8 vajec, tak budu i při 9. očekávat, že se i u něj oddělí bílek a žloutek – jak to ale mohu vědět?? Zase je problémem zvyk!!! Očekáváme to tak ze zvyku! Ze zvyku nelze odvozovat, co se bude dít!!!
Filosof nemůže vycházet ze zvyku, ale musí být vždy skeptik = i při devátém vajíčku se nespoléhá na zvyk!! A nepředpovídá, co se stane ze zvyku!
Uvedený zvyk a víra jsou pro člověka užitečné, umožňují mu orientovat se ve světě, ale na druhou stranu způsobují celou řadu předsudků ve vědě.
4) ETIKA
- morálka není výtvorem rozumu, ale citů, tedy o tom, co je dobré a co je zlé, rozhodnou nakonec naše emoce (na Huma v tomto navazují ve 20. století metaetici a emotivisté)
H. etika je utilitaristická (utilitarismus=hodnocení podle míry užitečnosti)
Ve všech mravních rozhodnutích vyniká okolnost obecné prospěšnosti.
Máme-li se rozhodnout pro nějaké prospěšné záměry, je třeba, aby se tu projevil základní cit SYMPATIE.