Zdravím Nepřihlášený host!

1. Definice software

Aby počítač věděl, co má dělat, potřebuje mít k dispozici příkazy (předpis), na základě kterých procesor řídí jeho činnost. Tyto předpisy označujeme jako software (programy, programové vybavení, aplikace).

O počítači potom hovoříme jako o spojení hardware a software. Smyslem jeho práce je zpracování dat. Data jsou nutným vstupem pro práci s počítačem, a také výstupem (to, co dostává uživatel), jsou různé podoby dat (sestava dat, texty, tabulky, obrázky atd.).

Software vzniká programováním - stanovením posloupnosti příkazů. Většinou software dělíme podle jeho úlohy a místa na 2 kategorie:

a) systémový software

b) aplikační software

Hlavním představitelem systémového software jsou operační systémy (včetně různých servisních programů). Zapojení OS do hierarchie spojení uživatel - počítač je následující:

Uživatel aplikační program operační systém firmware

hardware

2. Operační systémy

Definice: základní program, který má několik funkcí:

- komunikuje s uživatelem

- přiděluje prostředky počítače uživateli nebo aplikacím

- organizuje přístup a využívání zdrojů počítače

- komunikuje s externími zařízeními

- zajišťuje vstup dat z klávesnice

- reaguje na chyby programů

Druhy operačních systémů :

a) MS DOS

- dříve převládal, ale pro svou obtížnost začaly vznikat grafické nadstavby. Ovládal se celou sadou tzv. interních a externích příkazů.

Na disku počítače musí být všechno uspořádáno. Počítač pracuje s daty – OS si je uspořádává do určitých skupin. Základní jednotkou informací (skupinou) je soubor. V souborech jsou uloženy texty, obrázky, tabulky i samotné programy.

Aby se soubory rozpoznaly, musí mít každý své jméno. Pravidla pro jména jsou u různých OS jiná.

U MS DOS – jméno a přípona. Jméno má 1 – 8 znaků (písmena, číslice, _ , %, @, dolar).

Nesmí se použít mezera, :, ?, ., /, \, a vybrané znaky zařízení COM a LPT.

Přípona má 3 znaky, nejsou povinné. Mezi jméno a příponu se dává tečka.

Se soubory lze provádět řadu operací (mazání, kopírování, přesouvání, editování).

Uspořádání souborů do adresářů – zpravidla ve stromové struktuře, nad nimi je jeden nadřazen, tak zvaný kořenový.

Příklad stromové struktury:

I:\

I:\INT Hlavní adresář má podadresáře a v nich jsou

I:\INT\OS uloženy soubory.

\Word

\Excel

Typy souborů: značeny příponou – nejznámější exe, com, txt, jpg, gif, bmp, doc, html, wav, dbf, xls, atd.

Abychom každý soubor našli, musíme k němu znát cestu.

Velikost souboru – důležitá informace (chceme posílat, kopírovat atd.). V každém OS se zjišťuje jinak.

Data změny souboru: vytvoření, změna, otevření

Atributy souborů: vlastnosti, které nastavíme. Např. skrytý, pouze pro čtení, archiv, atd. – běžný uživatel většinou nepoužívá.

Některé další pojmy OS: ikona – u grafických OS, bootování – start OS (z pevného disku, z diskety, z CD, ze serveru).

b) Windows – nejpoužívanější systém v grafickém prostředí, verze: 3.1, 95, 98, NT, Milenium, 2000, XP, Windows Vista, Windows 7.

c) Linux – představuje operační systém se vším, co k němu patří. Jde o stabilní systém, který je k dispozici zdarma, k ovládání je třeba angličtina. Verze RedHat, Mandrake

d) Unix - spolehlivý víceuživatelský i síťový OS, používaný programátory- výhodou je stabilita, bezpečnost a spolehlivost, proto se užívá tam, kde je nutný bezporuchový provoz, nevýhodou je náročnost na správu systému, vyžadující si zkušeného administrátora (správce systému) nebo externí firmu.

e) MAC OS - operační systém pro počítače Apple Macintosh, kombinuje grafické prostředí se stabilitou operačních systémů Unix. Není kompatibilní s Windows, nové verze však podporují i platformu Intelu.

f) Ostatní operační systémy - CP/M, Palm OS, Symbian OS, MS Windows Mobile Edition,

OS/2 a jiné.

f) Síťové systémy – Novell 4.1 - viz počítačové sítě.

3. Operační systém Windows

- nejpoužívanější operačním systém – grafické uživatelské rozhraní. Obecně platí, že pokud se někdo naučí pracovat s jednou verzí, lehce přejde na verze novější.

Po spuštění je výchozím bodem Pracovní plocha. Na ní jsou umístěny ikony.

Ikona – značka, zastupující objekt. Rozlišujeme následující ikony:

- systémové (tento počítač, místa v síti, Koš, internet)

- zástupci – vedou k programům nebo k dokumentům

- charakterizující soubor

- charakterizující program

Na ploše rozlišujeme různé ikony a hlavní panel.

Hlavní panel: zprava na něm jsou oblast s ovládacími prvky (čas, tisková fronta, jazyk apod.), které můžeme ovládat při práci s jakýmkoliv programem. Dále panel zástupců programů, indikátory otevřených oken (aktivní je stisknuté), vlevo tlačítko Start.

Pracovní plochu si může každý nastavit sám: libovolné pozadí, ikony na ploše, panel zástupců, rozmístění oken.

Okno a práce s ním

Okno je základní stavební jednotka Windows. Všechny základní prvky pro ovládání jsou stejné – titulkový (modrý) pruh, 3 tlačítka na něm, možnost posouvání okna po obrazovce. Dále seshora dolů Hlavní nabídka, Panel nástrojů, Adresní řádek, Obsah okna, Stavový řádek.

a)

xx

otevření okna – 2 x klik myší na ikonu

b) zavření okna – tlačítko

c) minimalizace okna – shození na panel

d) maximalizace okna – tlačítko zvětšení

e) přemístění okna na jinou pozici na ploše – levé tl. myší – tah po obrazovce

f) změna velikosti okna – tvar myší a tah požadovaným směrem

g) posuvníky v okně – při velkém obsahu – rolování, odhadneme velikost okna, pohyb buď klepnutím na šipku či tažením lišty.

Různé typy oken:

- informační – informuje o stavu, dotazuje se na další postup, nevede dialog.(např. zavření souboru).

- konfigurační (nastavovací) – má obvykle záložky, ovládací prvky

- aplikační – okno, v němž je obvykle spuštěn nějaký program

- okno klasické složky (každá je samostatně nastavitelná).

Zobrazení a konfigurace okna – složky

a) zobrazení objektů ve složce – pomocí nabídky zobrazit – 4-5 různých způsobů (velké ikony, malé ikony, seznam, podrobnosti, miniatury). Podrobnosti dávají detailnější informace o každém objektu – velikost, typ souboru, údaje o změnách. Klepnutím na hlavičku každého sloupce můžeme objekty seřadit (dle velikosti, data, abecedy atd.).

b) další možnosti zobrazení okna – pomocí nabídky Nástroje – Možnosti složky, důležité záložky jsou: (u některých systémů je Zobrazit – Možnosti složky)

- Obecné – nastavení pracovní plochy – systém Aktive Desktop nebo klasicky

- zobrazení WWW – povolit obsah sítě (informační pruh v levé části)

- klasicky

- procházení složek – ve stejném okně (s jiným obsahem)

- ve vlastním okně (každé okno je vidět)

- zobrazit - např. skrytí chráněných souborů

- skrytí přípony souborů

Hlavní panel

Nedílný prvek operačního systému, nelze odejmout, lze umístit na jednu ze 4 stran obrazovky.

- na střední části tlačítka spuštěných programů, aktivní okno má tlačítko stisknuté. Kromě toho lze umístit tzv, ikony rychlého spuštění.

- v pravé části jsou systémové ikony (čas, klávesnice, průběh tisku apod.)

- v levé části tlačítko Start – výchozí místo pro práci se systémem.

Po klepnutí na něj (= klávesa Windows) se otevře nabídka:

- Programy – nainstalované aplikace, složka Po spuštění a Příslušenství

- Dokumenty – usnadňuje přístup k 16 naposled otevřeným dokumentům

- Nastavení – ovládací panely, síťová nastavení, tiskárny, hlavní panel a nabídka Start

- Najít (Hledat) – možno dle různých specifikací (soubory a složky, v síti Internet, pomocí Outlooku, osoby atd). Soubory a složky – otevře se dialogové okno, můžeme hledat dle jména, disku, data atd.

- Nápověda – otevírá se i po stisku F1, můžeme hledat podle obsahu, rejstříku, individuálně atd.

- Spustit – slouží pro přímé spuštění programu, příliš se nevyužívá, lze použít pro přechod do textového rozhraní.

- Vypnout – používáme na vypnutí systému. Jiný způsob může způsobit problémy s dalším startem. Pokud je systém špatně vypnut, opravuje se programem Scandisk. Správné vypnutí zobrazí odhlašovací okno s možnostmi:

odhlásit uživatele

vypnout (vypne systém)

restartovat – opětovně se nabootuje systém

přepnout do úsporného režimu – usne.

Spuštění programu

- Start –Programy

- pomocí zástupce na ploše

- pomocí průzkumníka (různé způsoby).

Přepínání mezi programy a okny

Windows umožňuje mít spuštěno více aplikací (díky multitaskingu)a proto musíme mít možnost mezi nimi přepínat.

a) prostřednictvím hlavního panelu – všechny aplikace jsou vidět po spuštění na hlavním panelu. Aktivní je stisknuté – přepnutí – stačí klepnout na potřebné tlačítko.

b) Alt + Tab vyskočí informační okno a my si vybereme.

c) Alt + Esc přepínání probíhá přímo, zatlačí se tlačítko, posloupnost si vybírá systém sám.

d) prostřednictvím správce úloh Ctrl+ Alt + Del, většinou končíme program.

Operace s adresáři (složkami) a soubory

Procházení obsahu disku

a) pomocí objektu Tento počítač

- klepneme na TP

- v okně seznam disků

- poklepáním na disk se otevírá další okno se soubory

- složka se otevírá, soubor se spouští

b) pomocí průzkumníka – nástroj pro správu dat

Start-Programy-Průzkumník nebo pr. tl. – Prozkoumat. Průzkumníka otevřeme i klepnutím na ikonu Složky v každém otevřeném okně.

Objeví se okno – levá část – stromová struktura, pravá část – obsah složky

Znaménko – značí rozbalenou složku

Znaménko + značí sbalenou – obsahuje alespon jednu další složku.

Vytvoření složky

Možno na pracovní ploše nebo kdekoliv v okně. Pravé tlačítko – Nový – Složka, pojmenovat a Enter. Takto můžeme vytvořit i další objekty ( textový dokument, tabulka atd.).

Přejmenování objektu (složky, programu)

- klepneme 1 x, zobrazí se modře

- buď F2 nebo ještě 1 x, levým tlačítkem

- napíšeme nové jméno a stiskneme Enter

Smazání objektu pomocí koše

Vyhozením do koše se objekt nesmazal, pouze zmizel z očí. Pouze po vysypání koše dojde ke smazání dat i fyzicky.

Mazání probíhá buď tak, že na objekt dáme kurzor myši, pravé tlačítko, Odstranit, nebo objekt ze složky přetáhneme levým tlačítkem myší do koše. Pozor- nejde to z diskety, to je nevratné smazání.

Koš je k dispozici na pracovní ploše i v Průzkumníkovi – jedná se o tentýž koš. Pokud smažete složku, smaže se její celý obsah.

Koš lze nakonfigurovat- nastavit různým způsobem.

Obnova dat vyhozených do koše – nejčastěji zobrazením okna koše, označit soubor, z nabídky Soubor – obnovit. Smazaný soubor se objeví přesně v místě, odkud byl smazán. Pokud již neexistuje složka, v níž byl uložen, obnoví se i složka.

Vysypání koše – v okně koše označit soubor, nabídka Soubor – vysypat koš. Lze to ale také i na ploše pravým tlačítkem myši – Vysypat koš.

Kopírování

Rozumí se jím vytvoření fyzické kopie objektu na jiném místě v počítači, popř. na jiném disku. Na původním místě zůstane původní objekt beze změny.

Obecně probíhá tak, že se objekt pomocí levého tlačítka přemístí z jednoho okna do druhého. Kopírování složky znamená i zkopírování obsahu.

Zásady kopírování a přesunu:

- kopírujeme-li z jednoho disku na druhý, stačí soubor přetáhnout. Přesouváme –li, stiskneme klávesu Shift.

- kopírujeme-li na stejném disku (do jiného adresáře), musíme při přetažení držet stisknutou klávesu CTRL. Při přesouvání nemusíme stisknout nic.

Kopírování pomocí Průzkumníka

- v levé části klepneme na složku, obsahující soubor, který chceme kopírovat

- zkontrolujeme, zda je vidět cílová složka

- v pravé části uchopíme levým tl. myši soubor a přetáhneme k cílové složce

- stiskneme CTRL a proběhne kopírování

Práce s více objekty najednou

Označíme je s klávesou CTRL, můžeme najednou kopírovat i přesouvat. Odznačení je jednoduché – klepneme levým tlačítkem kamkoliv do volného prostoru.

Vytvoření zástupce programu na pracovní ploše Windows

Zástupce (odkaz na skutečný objekt) můžeme vytvořit několika způsoby:

a) levým tlačítkem myši za současného stisknutí klávesy Alt přetáhneme na plochu.

b) na pracovní ploše pravým tlačítkem – Nový –Zástupce, zvolíme cestu a dokončíme.

Zásada práce se zástupci: může jich být libovolné množství, umístěni v jakékoliv složce, přesunujem-li fyzicky objekt, odkaz na zástupce se automaticky změní. Pokud smažem fyzicky objekt, odkaz nezmizí, ale nebude fungovat.

Schránka

Je to zvláštní prostor, kam můžeme umístit (schovat) data, a použít je později pro daný účel (kopírování, vložení).

Kopírování dat do schránky – ikonou, klávesovou zkratkou (CTRL+C)

Vyjmutí dat do schránky – ikonou nebo klávesovou zkratkou (CTRL+X)

Vložení dat ze schránky na aktuální pozici – ikonou nebo kl. zkratkou (CTRL+V)

Schránka může obsahovat jakákoliv data, je prostředkem OS (může ji využít jakýkoliv program).

Konfigurace a nastavení Windows

Nastavení pracovní plochy a grafického rozhraní – klepneme na ploše pravým tlačítkem myši, vybereme vlastnosti, objeví se okno s několika záložkami:

a) Pozadí – buď barevné, nebo zvolíme obrázek, nebo natáhneme obrázek ze souboru, popř. zvolíme pouze vzorek.

b) spořič obrazovky – dnes nechrání obrazovku, ale spíš šetří el. energii. V rozevřené nabídce vybereme typ spořiče (vzhledově) a čas, kdy se má použít.

c) nastavení vzhledu – barevných schemat – jedná se o nastavení barvy oken, tlačítek apod. Doporučují se použít barevná schemata – přednastavená rozvržení.

d) nastavení rozlišení obrazovky – obecně platí, čím vyšší rozlišení, tím jemnější obraz, pokud ale systém zobrazuje správně, nedoporučuje se měnit.

Konfigurace hlavního panelu

Buď pravým tlačítkem myši kdekoliv na volném místě hlavního panelu, nebo Start-Nastavení-Hlavní panel. Otevře se konfigurační okno, záložka Obecné:

- vždy navrchu – hlavní panel je vidět při jakémkoliv programu

- automaticky schovávat – panel zajíždí na okraj obrazovky, objeví se při ukázání myší

- zobrazovat malé ikony v nabídce Start

- zobrazovat hodiny

- používat individuální nabídky (lépe nezatrhávat)

Záložka Upřesnit (dříve Programy v nabídce Start):

- umožňuje upravit podnabídku Programy

Ovládací panely

Jsou ve zvláštní složce. Start – Nastavení – Ovládací panely. Nutnost opatrnosti při nastavování. Při otevření okna volíme:

a) Datum a čas – možnost úpravy, režimu data apod.

b) Myš – ukazatele, rychlost, pohyb ukazatele

c) Klávesnice – rychlost (opakování), národní prostředí (umožňuje i přepínání mezi CZ a EN) pomocí Alt+Shift

d) Místní nastavení (mezinárodní zvyklost data apod,)

e) Možnosti her – umožňuje instalaci herních zařízení

f) Možnosti internetu – výchozí stránka, nastavení prohlížeče atd.

g) Možnosti složky – stejné jako v jakémkoliv okně Nástroje – Možnosti složky

h) Možnosti telefonu a modemu – většinou nemusíme nastavovat, musíme znát účet

i) Naplánované úlohy – automatické spouštění určitého programu v libovolnou dobu

j) Nástroje pro správu – otevřeme okno, nejdůležitější jsou Služby a Správa počítače

..........a další (Písmo, Přidat nebo odebrat hardware, Přidat nebo odebrat software)

Pro přidání software je třeba mít k dispozici CD s Windows. Tlačítko Odebrat odinstaluje program včetně svých pomocných souborů a adresářů. Načerno nainstalované programy lze odebrat i pomocí Průzkumníka.

Systém – centrální správce hardwarových komponentů.

Tiskárny a konfigurace tisku – vhodné pro nastavení tiskových periférií.

a) Přidání nové tiskárny

- buď stačí připojit a restartovat Windows

- nebo v okně Tiskárny – Přidat novou tiskárnu

b) nastavení výchozí tiskárny – konkrétní tiskárna – Otevřít (nebo poklepat myší), Nastavit jako výchozí

c) zrušení tiskových úloh – Tiskárna – Otevřít – Zrušit tisk všech dokumentů (nebo vyprázdnit všechny dokumenty).

4. Aplikační software

Používání aplikačních programů je určeno pro uživatele, kteří nemusí znát podstatu programování. Existuje obrovská spousta aplikačních programů, proto je dobré si je setřídit. Způsobů setřídění známe mnoho, nejčastěji se snažíme jednotlivé skupiny programů rozdělit podle použití (účelu).

a) Programy pro zpracování textů - textové editory. Ty jednoduché jsou součástí operačních systémů (Poznámkový blok, Word Pad), speciální byly vyvíjeny postupně (T 602, různé verze MS Word apod.)

b) Programy pro práci s daty ( tzv. databázové programy) - umožňují spravovat seznamy, kartotéky a databáze údajů, třídit tyto údaje, upravovat záznamy atd. Nejznámějším představitelem v současnosti je MS Access, předtím existovaly např. Dbase, s databázemi částečně umí pracovat i Excel

c) Grafické systémy (programy) - pomáhají vytvářet obrázky, výkresy, grafy atd. - např. CAD systémy

d) Tabulkové procesory - umožňují operovat se spoustou dat, ovládat různé funkce (statistické, finanční, logické apod.), bývají doplněny grafickými systémy. Jejich představitelem je MS Excel, dříve Supercalc, Quatro apod.

e) Administrativní a ekonomické programy - rozsáhlá skupina účetních a jiných firemních programů, např. Ježek, Pohoda apod.

f) Speciální programy spojené s určitým povoláním - lékařské, stavební, konstrukční, finanční apod.

g) Učební programy- používají se ve školství, obvykle propojují zvuk a obraz - tzv. multimedia

h) Hry - zábavné, ale i poučné programy, většinou pro uživatele znamenají počátek práce s počítačem

i) Systémy pro tvorbu programů - prostředky pro vytváření vlastních aplikačních programů. Jsou určeny specialistům a vytvořeny v některém programovacím jazyce. Namátkou vyjmenujeme některé:

- strojový kód

- Algol

- Cobol

- Fortran

- C+

- Foxbase

- Progres

- Basic

- Pascal

- Turbopascal

- Delphi