Středoškolská filosofie - STŘEDOVĚK - KNIHA
Filosofie na sklonku antiky
Dobová charakteristika
Situace v rozkládajícím se Římě zoufalá - vykořisťování otroků, měšťané udržováni v relativní spokojenosti, aby se nebouřili, principem PANEM ET CIRCENCES (=chléb a hry, tzn. císař je pohostil a poskytl zábavu v koloseu), morálně i právně Řím v neúnosném stavu, proto se začínají lidé přiklánět k náboženství (jinými slovy sílí religiozita). Filosofie se stává cestou, jak se dostat k Bohu.
Myšlenkové proudy
GNOSTICISMUS (1. - 3. století) - spekulace o tom, jak vznikl svět, inspirován Orientem, není divu, že křesťanství gnosticismus zavrhlo.
SYNKRETISMUS - slučování prvků nesourodých až protichůdných myšlenkových soustav
NOVOPLATÓNISMUS - posluchači z řad římské "smetánky", navazování na Platóna
Osobnosti těchto proudů
Markión ze Sinópy - gnostik, který kontroverzně tvrdil, že Kristus nás spasil nejen od světa, ale i od Boha, jenž svět stvořil, aby nás učinil dětmi jiného, neznámého Boha... Silně pohrdal tělesností, tělesným sexuálním uspokojováním.
Filón Alexandrijský - synkretik, hledal spojení mezi řeckou filosofií a Starým zákonem (např. Hérakleitos se naučil teorii protikladů u Mojžíše apod.)
Plótinos - novoplatonik, např. dle Platónova upřednostňování duchovního před fyzickým se snažil odpoutat od těla, dokonce se nenechal ani namalovat, prý se za své tělo přímo styděl; Dle Plótina je Bůh všechno, co je kolem nás, Bůh je vším. Cesta k Bohu znamená touhu po dobru a krásnu.
Křesťanství - jeho vznik zasazen do Palestiny, jako myšlenkový a náboženský směr vzniká v 1. století n.l.
Pozemské hodnoty jsou v křesťanství přeorganizovány ("blažení jste vy chudí")
1) Ježíš Nazaretský - do jeho osoby se vtělil Bůh, proto se někdy říká Kristu "Bůh" nebo "Syn Boží", učinil mnoho zázraků, třetí den po ukřižování vstal z mrtvých, za dalších 40 dní vstoupil na nebesa. Prameny, z nichž poznáváme osobnost Ježíše, jsou 1) kanonické texty (do Bible přijaté) a 2) apokryfy (do Bible nepřijaté, považovány za podvrhy, falsa).
2) Pavel z Tarsu - někdy považován za druhého zakladatele křesťanství, autor epištol - dopisů, které psal v letech 53 - 58, zřejmě zahynul při Neronově běsnění proti křesťanům, Pavel inklinoval ke stoicismu či novoplatónství
3) evangelia - jádrem Nového zákona, Markovo, Matoušovo a Janovo e. tvoří synoptická evangelia (tzv. mají mnoho shodných míst)
4) Propojení s filosofií: Křesťanství vykazuje mnohé rysy shodné s Platónem, který se také hodně zabýval duší a jejím koloběhem, jejími stránkami (žádostivou a umírněnou), křesťanství bylo platónstvím ovlivněno.
Sokrates je často stavěn názorově vedle Krista, neboť v Obraně Sokratově Platón zobrazuje Sokratův postoj o přednosti péče o duši před starostí o peníze.
Ježíš se představuje: "Jsem, kterýž jsem." Filosoficky to znamená, že jeho jménem i podstatou je celé BYTÍ.
5) Související pojmy
ESCHATOLOGIE = učení o posledních věcech světa a člověka
MONOTHEISMUS = víra v jediného boha
PACIFISMUS = odmítání jakékoli války