K měření hodnot fyzikálních veličin užíváme měřidla - např. k měření délky lze podle požadované přesnosti použít kontaktní měřidla - pásmo, skládací metr, pravítko, posuvné měřidlo, mikrometr, popř. měřidla založená na principu optickém.
Každé měření je zatíženo nějakou chybou - chyby jsou způsobovány zvolenou metodou měření, přesností měřidla, nedbalostí práce obsluhy.

K omezení vlivu chyb na výsledek měření používáme opakovaná měření, při kterých předpokládáme, že se chyby navzájem eliminují.

Za naměřenou hodnotu veličiny považujeme aritmetický průměr X provedených měření, přesnost takto naměřené hodnoty vyjadřujeme tzv. průměrnou odchylkou Velké písmeno řecké abecedy - delta - aritmetickým průměrem kladně započítaných rozdílů měření a jejich aritmetického průměru.
Pak očekáváme, že měřená veličina má hodnotu v intervalu (X - Velké písmeno řecké abecedy - delta , X + Velké písmeno řecké abecedy - delta ).
Pro porovnání přesnosti dvou měření použijeme tzv. relativní odchylku - průměrnou odchylku Velké písmeno řecké abecedy - delta vyjádřenou v procentech vzhledem k aritmetickému průměru měřené veličiny.

Např. měříme dvěma metodami délku 50 metrů, poprvé s průměrnou odchylkou 1 metr, podruhé s průměrnou odchylkou 0,2 metru.
Pak v prvním případě jsme pracovali s relativní odchylkou 2 %, podruhé 0,4 %.

Naposledy změněno: Úterý, 12. srpen 2014, 13.38