Každé měření je zatíženo nějakou chybou - chyby jsou způsobovány zvolenou metodou měření, přesností měřidla, nedbalostí práce obsluhy.
K omezení vlivu chyb na výsledek měření používáme opakovaná měření, při kterých předpokládáme, že se chyby navzájem eliminují.
Za naměřenou hodnotu veličiny považujeme aritmetický průměr X provedených měření, přesnost takto naměřené hodnoty vyjadřujeme tzv. průměrnou odchylkou
- aritmetickým průměrem kladně započítaných rozdílů měření a jejich aritmetického průměru.
Pak očekáváme, že měřená veličina má hodnotu v intervalu (X -
, X +
).
Pro porovnání přesnosti dvou měření použijeme tzv. relativní odchylku - průměrnou odchylku
vyjádřenou v procentech vzhledem k aritmetickému průměru měřené veličiny.
Např. měříme dvěma metodami délku 50 metrů, poprvé s průměrnou odchylkou 1 metr, podruhé s průměrnou odchylkou 0,2 metru.
Pak v prvním případě jsme pracovali s relativní odchylkou 2 %, podruhé 0,4 %.