Druhy vedlejších vět:
1. podmětná - vyjadřuje podmět věty řídící - spoj. výrazy vztažná zájmena kdo , co a spojky že, aby, kdyby ... - Kdo, co? + VH (např. Kdo se bojí, nesmí do lesa.)
2. předmětná - vyjadřuje předmět věty řídící - spojky že, aby, vztažná zájmena a příslovce kdo, co, ... kde, kam, odkud, kudy - pádové otázky kromě l. pádu + VH (např. Věděl, že přijdu. Nevím, kam šel.)
3. přívlastková - vyjadřuje přívlastek k některému podstatnému jménu věty řídící - spoj. výrazy - vztažná zájmena kdo, který, jenž a vztažné příslovce kde, kdy ... - jaký, který, čí? + HV (např. Žák, který vyhrál.).
4. přísudková - vyjadřuje jmennou část přísudku (jmenný přísudek) věty řídící, ale málo časté - často uvozeny spojkou jak (Obloha byla, jako když ji vymete).
5. doplňková - vyjadřuje doplněk věty řídící - spojky jak, kterak (Často vzpomínám na babičku, jak nám vypravovala.)
6. příslovečná - vyjadřuje příslovečné určení a rozvíjí přísudek věty řídící
a) místní - vyjadřuje místní určení - spoj. výrazy - příslovce kde, kam, odkud, kudy ... (Odešel tam, odkud přišel.)
b) časová - vyjadřuje časové určení nebo omezení, které se týká obsahu řídící věty - když, až, jakmile, než, sotva, sotvaže, zatímco, kdy, odkdy, dokdy, kdykoli, pokud, dříve (než) jak dlouho, jak často + HV (Přijdu, až budu chtít.)
c) způsobová - vyjadřuje příslovečné určení způsobu, míry nebo prostředku -.jako, jak, čím- tím. (tak) že, (tak) aby, pokud, jak, jakým způsobem + HV (Udělal to, jak nejlépe dovedl. )
d) měrová - jak mnoho, do jaké míry + HV (Křičel, až uši zaléhaly.)
e) příčinná (důvodová) - vyjadřuje příčinu (důvod) obsahu věty řídící - spoj. výrazy protože, že, poněvadž, jelikož - proč, z jaké příčiny + HV (Nepřišel, protože zaspal.)
f) účelová - vyjadřuje účel vzhledem k obsahu věty řídící (tj. okolnost, ke které směřuje naše jednání) - spojka aby, proč, za jakým účelem + HV. (Pracoval, aby uživil rodinu.)
g) podmínková - vyjadřuje podmínku, při které může nastat děj věty řídící - spojky jestliže, -li, kdyby, jestli, když - za jaké podmínky + HV. (Jestli budeš mít čas, přijď.)
h) přípustková - vyjadřuje přípustku, tj. okolnost, která je v rozporu s obsahem řídící věty - ačkoli(v), třebas, třebaže, přestože, i kdyby, i když, ač, byť, jakkoli - za jaké podmínky + HV (Vyjeli, i když bylo náledí.)
7. složitá souvětí podřadná - věty vedlejší vytvářejí také bohaté struktury složitých souvětí