Věta jednoduchá
Věta - celek slov mluvnicky spojených, slovní vyjádření myšlenky, jednotka sdělení - má stránku
a) významovou = je významově ucelena
b) mluvnickou = soustava vztahů mezi větnými členy
c) zvukovou = uzavřený zvukový celek
d) grafickou = začíná velkým písmenem, končí interpunkčním znaménkem
Syntax nauka o větě.
Věta jednoduchá
= jednoduchý větný celek vyjadřující jednu myšlenku
Část - podmětovou - podmět + jeho rozvíjející větné členy
- přísudkovou - přísudek + jeho rozvíjející vět. členy
Dělení vět jednoduchých
A) podle členitosti:
1. dvojčlenné - obsahují část podmětovou i přísudkovou, můžeme určit podmět i přísudek a patří sem i věty s podmětem nevyjádřeným:
např. Slunce hřeje. Píšu dopis.
2. jednočlenné – nemají část podmětovou a přísudkovou, obsah věty je vyjádřen jedním základním větným členem, který může být holý nebo rozvinutý.
- věty slovesné, jen citoslovce, nápisy, nadpisy, názvy, pozdravy, oslovení, pokyny, povely, tělesné pocity, duševní stavy, přírodní jevy,
a) slovesné - Sněží. Bolí mě v krku. Je slyšet hudbu.
b) jmenné - Ředitelna, Nouzový východ, Psohlavci
c) infinitivní - Sedět. Odbočit vlevo.
d) příslovečné - Vpřed! Pozor! Dobře!
e) citoslovečné - Ach. Br! Pst! Nate!
B) podle postoje mluvčího:
1. oznamovací- předávají informaci posluchači nebo čtenáři
2. tázací
a) zjišťovací - zjišťují správnost nebo nesprávnost informací (ano – ne)
b) vylučovací - uvádějí několik možností ( ... nebo ...)
c) doplňovací - žádají o doplnění informace (Kdo mi poradí?)
3. žádací
a) rozkazovací - vyjadřují příkaz nebo zákaz, pokyn, prosbu ... Pomoz mi! Nechoď sem!
b) přací - vyjadřují přání, ale nikdo se neoslovuje Kéž bych ... ! AŤ ... ! Nechť ... !
4. zvolací - jde o věty oznamovací nebo tázací, které mají silné citové zabarvení, za větou se píše vykřičník. Jakou ty máš smůlu! Dáš už konečně pokoj!