Mikuláš Kusánský (15. stol.) - CUSANUS
- je renesančním přírodním filosofem
- Němec z městečka CUSA
- Kusánský ovlivnil celou další přírodní filosofii – Leonarda da Vinci, Kopernika, Bruna!!
1) princip DOCTA IGNORANTIA = poučená nevědomost
Tak jako se čas pohybuje k věčnosti, aniž by ji kdy mohl dosáhnout, tak je to i s poznáním pravdy obecně – opravdově ví jen ten, kdo ví o svém nevědění. Proto je nejvyšším možným stupněm lidského vědění jen tzv. poučená nevědomost (jsem "poučen" o nedostatečnosti svého vědění).
!!! Který antický filosof vyslovil takřka stejnou myšlenku?
2) ZEMĚ ŽIVOČICH
Zemi Kusánský vnímal jako živočicha a měl proto následující analogie:
„Země je jako živočich – kameny jsou její kosti, potoky žílami, stromy její srstí." Zde je vidět, jak renesance mohutně respektuje přírodu, Kusánský ji vnímá dokonce jako živou bytost.
3) NEKONEČNOST KOSMU (pozor na toto slovo - před počátkem filosofie ve starém Řecku znamenalo řád! Nyní znamená vesmír, což platí dodnes).
U Kusánského se objevil zárodek myšlenky nekonečnosti kosmu. Vyslovil: "Vesmír je nesmírný." Až Bruno vysloví přesnější: "Vesmír je nekonečný." Toto bylo neklamné znamení, že středověk končí a začíná novověk = moderní svět.
4) CELEK JE ČÁSTÍ A NAOPAK
Proti středověkému hierarchickému uspořádání věcí nadřazených a podřazených srovnává Kusánský vše na jednu úroveň. Tomuto pricipu se říká všechno je ve všem. Jako bychom v každé částečce našli celý vesmír (něco jako v každé částici DNA najdeme informace o celém organismu). Jinak také řečeno, jako by mikročástice byly malými zrcadélky celého vesmíru.
5) G. Bruno zkonkretizoval a "dotáhl" tyto Kusánského výroky, kde se klube celá nová geniální HELIOCENTRICKÁ teorie:
"Střed světa se kryje s jeho obvodem. Následkem toho svět nemá obvod. Neboť kdyby měl střed, měl by rovněž obvod, a tak by měl sám v sobě svůj začátek a konec, a byl by tedy světem omezeným vůči něčemu jinému a mimo svět by bylo něco jiného a místo; a to vše není pravda." (I zde je patrné, jak široce Kusánský inspiroval další myslitele.)
Mikuláš Kopernik (15. - 16. st.)
O obězích nebeských těles - velmi kontroverzní a zásadní dílo
- zde Kopernik prezentuje názor o Zemi, která není středem vesmíru a je rovna všem ostatním planetám
- 1616 toto dílo zapsáno na Index librorum prohibitorum (Seznam zakázaných knih) s tímto absurdním odůvodněním: "Tvrdit, že slunce nepohnutě stojí ve středu světa, je nesmyslné, filosoficky klamné a přímo kacířské, poněvadž je to v přímém rozporu s Písmem svatým. Tvrdit, že země nestojí ve středu světa, že není nehybná, nýbrž že se dokonce denně otáčí, je nesmyslné, filosoficky klamné. Je to přinejmenším chybná domněnka."
Galileo Galilei (16. - 17. st.)
- hájil učení Mikuláše Kopernika a byl nucen odvolat - což udělal s názorem, že pravda je jen jedna a svět se o ní jednou dozví nehledě na to, zda za to položí nyní život
- traduje se, že odchází od inkvizičního tribunálu a pro sebe si říká: "A přece se točí!" (Není vůbec nikde jasně doloženo, nelze brát jako fakt.)
Giordano Bruno (16. st. - zemřel přesně 1600)
- vášnivý, bouřlivý a ohnivý Ital, jehož životní zásadou bylo: "Jedinou autoritou má být rozum a svobodné bádání.“ (Tímto vlastně pohrdl autoritou církve.)
Dílo (dialogy)
●Večeře na Popeleční středu
●O příčině, principu a jednom
●O nekonečnu, universu a světech
Brunova smrt - 6 roků před smrtí se dostává do rukou inkvizice v Benátkách jako nejtěžší kacíř. Po 6letém vězení je v Římě upálen.
Brunova odpověď na rozsudek: „Vy vynášíte rozsudek s větším strachem, než já ho přijímám.“
Brunova smrt ohlašuje, že končí "relativně" poklidné soužití vědy a církve v renesančním období. Všem filosofům a vědcům je jasně dáno na srozuměnou, že v případných sporech s náboženstvím musí počítat s možností hořící hranice smrti. Dokladem toho: Campanella 27 let vězení, Galilei bude nucen odvolat, nebo…
Filosofie a věda
1) Rozvíjí Kopernika
Kopernikovy myšlenky (zjm. jeho sluncestředný - heliocentrický názor) dopracoval do důsledků.
2) Pravděpodobně existuje vícero světů, resp. slunečních soustav - Bruno formuloval myšlenku o tom, že by mohlo být více světů. "Kdo připouští, že je jen tolik světů, kolik jich můžeme vidět, podobá se tomu, kdo se domnívá, že je jen tolik ptáků, kolik jich vidí z okna.“
Tím, že se Bruno domníval, že existuje více slunečních soustav, také podrýval církevní dogmata.
3) Vesmír je nekonečný (stejně jako Kusánský), střed je tedy všude a ve všem
4) Monadismus - Bruno se inspiroval antickým atomismem – odtud načerpal představu, že se svět skládá z nejmenších částeček – nazval je monádami, které měly být věčné.
5) Panpsychismus - Bruno se domníval, že vše je oduševněno. Odvodil to z nebeských těles, která se uvádějí do pohybu ze svých vlastních vnitřních zdrojů pomocí jisté oduševnělé síly.