- patristika byla nazvána dle "církevních otců"
- patristika je silně ovlivněna novoplatonismem - viz předchozí kapitola
1) Apologetika (1. etapa patristiky)
- chránila víru proti mnohé konkurenci (proti gnosticismu, proti helénistické filosofii, proti státu)
- římskou elitu dokázali přimět k jinému uvažování, odlišnému od racionalismu antiky (lpění na racio = rozumu)
- dávali nevědomky víře filosofický rozměr, a tím se stávali zakladateli křesťanské filosofie
2) Systematika (2. etapa patristiky)
- již systematické a vědomé pěstování křesťanské filosofie
Osobnosti apologetiky
Justin Mučedník (zemřel mučednicky)
Tertulián (pocházel z afrického Kartága) - bránil se vnášení filosofie do křesťanství, proslul přístupem: "Věřím, protože je to protismyslné." Tím vyjádřil, že pro víru je specifická nerozumovost a protismyslovost, tedy iracionálost, jinými slovy, víra daleko přesahuje možnosti našeho mozku a smyslů, a proto Tertulián "VĚŘÍ" a nesnaží se racionálně víru "ZDŮVODNIT A DOLOŽIT". Tato vlastnost víry je dle Tertuliána její největší předností.
Osobnosti systematiky (nejsou tak výrazné jako apologeté)
----------------
Významnou roli měli v patristice tzv. charismatikové - ti, kterým byl dán dar slyšet hlasy, mít vidění, zázračně uzdravovat.V patristice dochází v římské říši ke spojování křesťanských obcí, vziká katolická církev (katholikos = obecný, celkový).
Křesťané neuznávali císaře za boha, což bylo důvodem jejich pronásledování. Až v roce 313 císař Konstantin I. (Veliký) církev zlegalizoval Ediktem milánským a křesťanství se stává součástí státu.
3) Augustinus Aurelius (4. - 5. stol), je vrcholem patristiky
- posledním mužem antiky a prvním mužem středověku
- silná zpověď v autobiografii Vyznání, kde přiznává svůj zhýralý život do svých 32 let (v 18 letech dítě s prostitutkou, pak žil s další, krádež,...)
- další dílo Augustina: O Trojici, O obci Boží
POJMY
- dokázal propojit filosofii s theologií, jeho fil. stylu se říká "radikální theocentrismus"
THEOCENTRISMUS = v centru, středu všeho je Bůh
- inspirací mu byl Plótinos (tedy opět novoplatonismus), samotný platónismus lze spatřovat v Augustinově myšlence božských idejí, které jsou modelem pro věci i lidi) a Bible, snažil se jej christianizovat, tedy propojit s Kristovými názory
CHRISTIANIZACE = pokřesťanštění
- dalším pojmem, který s Augustinem souvisí, je jeho prosazování kreacionismu, tzn. že Bůh stvořil (creare) svět z ničeho
KREACIONISMUS = směr, který řeší stvoření světa
AUGUSTINOVO KŘESŤANSTVÍ
- "...již pravda sama svými vlastnosti, které ji činí pravdou, totiž svou neměnností a věčností, svědčí o existenci nějaké neměnné a věčné bytosti, tj. o existenci Boha."
- Augustin zodpověděl dvě spekulativní otázky:
1) Co dělal Bůh v době předtím, než stvořil nebe a zemi? Augustin odpovídá, že Bůh nestvořil svět nikoli v čase, v nějaké běžící době, ale zároveň s časem. Tím se zcela smysluplnost otázky míjí. Na čas se již nelze ptát. Augustin v díle Vyznání prezentuje mnoho úvah o kategorii času. Vzhledem k tomu, že se každý okamžik stává ihned minulostí, lze o čase říci, že nemá trvání (nesetrvává).
2) Jestliže je Bůh jediný, kdo tvořil svět, kde se vzalo zlo? A. odpověděl, že zlo vlastně ve světě neexistuje, neboť jde jen o nedostatek dobra. Zlo je tedy menším množstvím dobra.
Tyto dvě otázky jsou Augustinovou theodiceou
THEODICEA = nauka o ospravedlňování Boha i vzhledem k existujícímu zlu ve světě.
Augustinovo ospravedlňování Boha je velmi optimistické, na malost člověka se naopak dívá velmi pesimisticky: "Co jsem já, který mluvím s Tebou? Jsem shnilá mrtvola, pokrm červů, smrdutá nádoba,..."
Nepoznáváme, abychom uvěřili v Boha, ale naopak, věříme, abych teprve potom porozuměli. ("Věř, abys rozuměl.")
Dílo O obci Boží rozlišuje Kainovo plémě, které chce žít v hříchu podle těla, symbolem je Babylon a představuje obec pozemskou; na druhé straně plémě Ábelovo, které chce žít dle ducha, symbolem je Jeruzalém a jde o obec Boží. Tato teorie byla pak využívána pro církevní pře se státem (papežství versus císařství).
Augustin chtěl theokratický stát, tedy stát, který by zaručoval církvi význačné postavení.
PSYCHOLOGIE
- jako první zavedl do psychologie INTROSPEKCI
ETIKA
Jak se Augustin vyrovnal s problémem svobodné vůle člověka?
"Člověk se svobodně rozhoduje k činům, o nichž už ale Bůh dopředu ví, že je člověk vykoná." Naše hříchy Bůh předvídá, ale nepředurčuje, to je rozdíl.
Velký problém je v Augustinově příklonu k názoru, že k víře lze donutit člověka i násilím, protože v tomto případě jde o donucení k lásce, respektive o láskyplné donucení.