Osnova témat
Téma 1
Základní informace
Téma 2
Úvod
Hvězdokupa M13 (foto Libor Šmíd)Věříte na splněná přání, když vidíte „padat hvězdu“?
Víte, kdy v roce můžete takových „hvězd“ spatřit i několik desítek za hodinu?
Dokážete vysvětlit proč k tomuto úkazu dochází a co vše s ním souvisí?
Hledáte-li odpovědi na tyto otázky a chcete-li se dozvědět více o vesmírných tělesech, pak tedy neváhejte a absolvujte tento kurz.
Téma 3
Cestujeme z povrchu Země vzhůru do nebes
raketoplán (foto NASA)Myšlenka cest do vesmíru je velmi stará. Bez základních znalostí zákonů fyziky a vesmíru šlo ale jen o fantazie, opírající se o absolutní možnosti, jak dopravit první cestovatele za hranice naší Země. První rakety byly vyrobeny ve středověké Číně a používaly se jako zbraně a při ohňostrojích, ale první kosmické cesty se uskutečnily až ve dvacátém století…
Teoretická část
Otázky:
1) Jak se nazývala první družice vypuštěná do vesmíru? Jaká země se o to zasloužila a jaké bylo datum jejího startu? Na jaké
kosmické lodi, kdo a kdy se stal prvním člověkem ve vesmíru?2) Najděte informace o prvním přistání člověka na Měsíci. Kolik přistání na Měsíci se celkem uskutečnilo k dnešnímu datu?
3) Popište cestu dosud nejúspěšnějších sond (z hlediska množství získaných informací) Voyager 1 s Voyager 2.
4) Vysvětlete pojmy: družice, raketa, raketoplán, kosmická stanice.
Informace:
Úkol:
Praktická část
Vyzkoušejte si
Téma 4
Ochutnejme kometu
Halle-Bopp (foto Libor Šmíd)Komety inscenují půvabné nebeské divadlo, když se dostanou do vnitřních částí sluneční soustavy. Jméno kometa pochází z řeckého slova kométes (dlouhovlasý)…
Teoretická část
Otázky:
1) Jak vypadá kometa při přiblížení ke Slunci, tzn. z jakých částí se skládá? Popište, které látky je tvoří. Co je to sublimace a za jaké podmínky k ní dochází?
2) Vyhledejte, v jakých letech byla pozorována Halleyova kometa, podle koho a proč se nazývá.
3) Komety dělíme na krátkoperiodické, středněperiodické a dlouhoperiodické. Zjistěte oběžnou dobu a největší přiblížení ke Slunci následujících komet: Ence, Seift-Tuttle, Hyakutake.
4) Většina komet je pojmenována po svém objeviteli. Najděte jména českých objevitelů.
- Informace:
Úkol:
Praktická část
Vyzkoušejte si
Téma 5
Proleťme se kolem Slunce
Slunce (foto Libor Šmíd)Naším domovem ve vesmíru je sluneční soustava. Tento prostor je intenzivně studován již od dob prvních hvězdářů, přesto je i v dnešní době meziplanetárních sond pro nás stále zdrojem úžasu a překvapení…
Teoretická část
Otázky:
1) Stručně popište vznik sluneční soustavy a vyjmenujte všechna tělesa, která zahrnuje.
2) Slunce v číslech – vyhledejte: doba rotace na pólech a na rovníku, povrchová teplota a teplota v jádru, průměrná vzdálenost od Země.
3) Porovnejte hmotnost a velikost Slunce a Země s ostatními planetami.
4) Jakou rychlostí a v jaké vzdálenosti obíhají planety kolem Slunce? Porovnejte oběžné dráhy planet a komet kolem Slunce.
Informace:
- Úkol:
Praktická část
Vyzkoušejte si
Téma 6
Poznejme Orion, Persea, Herkula a další známé postavy na naší obloze.
Orion (foto Libor Šmíd)Podle řecké mytologie byl Orion synem boha moří Poseidona. Mluvilo se o něm jako o výborném lovci, který se dokázal zručně ohánět bronzovým kyjem. Přes své lovecké dovednosti nakonec zemřel po uštknutí obyčejným štírem. Říká se, že to byl trest za jeho chvástavost...
Teoretická část
Otázky:
1) Co to jsou souhvězdí a kolik jich lze najít na celé obloze?
2) Znáte podzimní, zimní, jarní a letní souhvězdí? Podle jakého kritéria jsou takto rozdělené?
3) Souhvězdí, do kterých se během roku postupně promítá Slunce, se nazývají souhvězdí zvěrokruhu. Vyjmenujte je.
4) Jak se nazývá nejjasnější hvězda souhvězdí Velký pes a jak je daleko od Slunce?
Informace:
- Úkol:
Praktická část
Vyzkoušejte si
Téma 7
Nejen štěstí padá z nebe.
kráter (foto Libor Šmíd)Co zahubilo před 65 milióny let dinosaury? Jednou z teorií je dopad vesmírného tělesa…
Teoretická část
Otázky:
1) Vysvětlete pojmy meteoroid, meteor, meteorit a bolid.
2) Podle čeho mají názvy meteorické roje, např. leonidy, perseidy atd. Kolik meteorů můžeme za hodinu řádově pozorovat při meteorickém roji?
3) Jak se nazývá největší známý meteorit nalezený na Zemi? Jaké jsou jeho rozměry a hmotnost a složení?
4) Co se přihodí, když atmosférou Země proletí těleso s hmotností větší než 100 000 tun? Vyhledejte informace o Tunguzském meteoritu a Barringerově kráteru.
Informace:
Úkol:
Praktická část
Vyzkoušejte si
Téma 8
Shrnutí
- Pokuste se sestrojit kompletní scénář vzniku meteorického roje, tzn. počínaje pohybem vesmírných těles a meteory konče.
Vaším vodítkem k tomu, abyste získali kompletní obrázek o celém ději, jenž vrcholí nádherným úkazem na oboze známým jako meteory nebo „padající hvězdy“, mohou být i odpovědi na níže uvedené otázky.
Otázky:
1) Co se děje s kometou, když se přibližuje ke Slunci, tzn. dostane se blíž, než je oběžná dráha Jupitera?
2) Představte si, že letíte naší sluneční soustavou. Zjistili byste, kudy se pohybovala určitá kometa, tzn. existuje i nějaký hmatatelný důkaz jejího pohybu?
3) Může Země při svém pohybu kolem Slunce protnout stopu, kterou po sobě kometa zanechala? Může se to stát i víckrát za rok? Hledejte argumenty, proč to možné je, nebo naopak, proč to možné není.
4) Co se děje s tělesem, které vletí do atmosféry Země rychlostí, jež se většinou pohybuje kolem 72 000 km/h? Co byste spatřili, kdybyste se v ten daný okamžik dívali na noční oblohu?
Téma 9
Pozorování
Informace o meteorických rojích v roce 2008
Rok 2008 bude z hlediska pozorovacích podmínek spíše podprůměrný. Podle informací uvedených v Hvězdářské ročence, se přesto můžeme těšit na několik nočních rojů, jejichž frekvence v maximu bude dosahovat 10 a více meteorů za hodinu.
Následující tabulka obsahuje základní informace pro pozorování.
Název roje
Začátek
Maximum
Konec
Quadrantidy
1.1.
4.1. (6 h)
6.1.
Lyridy
16.4.
22.4. (5 h)
27.4.
éta Aquaridy
20.4.
5.5. (14 h)
26.5.
éta Lyridy
3.5.
9.5.
12.5.
delta Aquaridy S
12.7.
28.7. (0 h)
19.8.
beta Lacertidy
23.7.
1.8.
5.8.
kappa Cassiopeidy
23.7.
1.8.
11.8.
Perseidy
17.7.
12.8. (12 h)
24.8.
alfa Auridy
24.8.
1.9.
5.9.
Orionidy
2.10.
21.10.
7.11.
Tauridy S
16.9.
4.11.
26.11.
Geminidy
4.12.
13.12. (22 h)
17.12.
alfa Lynxidy
20.12.
20.12. (7 h)
22.12.
Quadrantidy - maximální frekvence tohoto roje kolísá mezi 60 a 200 meteory za hodinu a patří mezi nejsilnější roje roku 2008
Lyridy - jejich průměrná frekvence je asi 10 až 20 meteorů za hodinu. Přesto ale již byla pozorována maxima i o velmi vysokých frekvencích (až 600 meteorů za hodinu).
éta Aquaridy - periodocita tohoto roje je dvanáct let, tudíž se zvýšená aktivita roje (80 - 100 meteorů za hodinu) se očekává právě v letech 2008 až 2010.
beta Lacertidy - aktivita roje je velmi kolísavá, například v letech 1967 a 1982 patřil mezi vůbec nejsilnější roje v určeném období.
kappa Cassiopeidy - na přelomu července a srpna v 60. letech se jednalo o nejsilnější radarový roj.
Perseidy - tento roj je zvláštní tím, že v jeho centrální oblasti převládají jasnější meteory. V období 1991 až 1997 se dokonce projevil menšími meteorickými dešti, u kterých se udává frekvence 250 až 350 meteorů za hodinu.
alfa Auridy - obvyklá frekvence roje bývá kolem 10 meteorů za hodinu. Přesto nmůže mít ostrá maxima o frekvenci až 100 meteorů za hodinu stejně jako v letech 1935, 1986 a 1994.
Orionidy - díky vláknité struktuře se roj projevuje vedlejšími maximy. Jedno z jeho vláken se například v roce 1995 projevilo aktivitou až 35 meteorů za hodinu, roku 2005 byla frekvence roje dokonce 55 meteorů za hodinu.
Geminidy - podle některých prognóz by měl roj v následujících letech stále více slábnout a do konce století téměř úplně zaniknout
alfa Lynxidy - předpokládá se, že v pozdních ranních hodinách, by roj mohl mít asi po dobu dvaceti až čtyřiceti minut poměrně značnou aktivitu.
Téma 10